Jaké technologie ovládnou rok 2026

Kam kráčí cloud

Fázi, kdy byl cloud považován za buzzword nebo narušitele tradičního IT, máme za sebou. Dnes je to platforma, na které běží většina digitálních inovací – nové aplikace, integrace dat, první generace AI služeb. Podle analytiků společnosti Gartner se současný stav přesouvá do třetí fáze: cloud se stává byznysovou nutností.

V horizontu několika let má drtivá většina nových digitálních workloadů běžet na cloud-native platformách. Prostředí mimo cloud se tak bude stále častěji označovat jako „legacy“. S tím souvisí i nástup hybridního a multi-cloudového přístupu. Firmy budou kombinovat hyperscalery, lokální poskytovatele a vlastní datacentra podle toho, kde to dává největší smysl s ohledem na výkon, cenu, legislativu a podporu.

Křemíková evoluce

Základem veškerého HW je stále křemíkový čip. V roce 2026 se začneme setkávat s novou generací procesorů vyráběných na takzvaném 2nm procesu. Neznamená to, že by tranzistor skutečně měřil 2 nanometry – je to marketingové označení dané generace, ne přesného rozměru. I tak se ale pohybujeme na úrovni desítek atomů a dál zvyšujeme hustotu i efektivitu čipů.

Velcí hráči si už rezervují většinu 2nm kapacity u TSMC pro další chystané mobilní i počítačové čipy. Cílem je vyšší výkon na watt – klíčová metrika pro mobily, notebooky, ale hlavně datacentra a AI clustery.

Za touto evolucí stojí tichý „triumvirát“: IMEC (výzkum a vývoj nových tranzistorových struktur), ASML (stroje pro EUV litografie) a TSMC (masová výroba). Společně posouvají Moorův zákon dál, i když už narážíme na fyzikální limity. Prakticky to znamená jediné: špičkový křemík bude dál výkonnější, ale také vzácnější a dražší. O to důležitější bude vědět, kde ho opravdu potřebujete, a kde stačí poctivý „mainstream“ v dobře navrženém cloudu.

Datová suverenita

Datová suverenita už není teoretická debata, ale velmi praktická otázka: na čí infrastruktuře běží náš byznys a podle jakého práva se s daty může nakládat?

Volatilní geopolitická situace a regulatorní obavy jsou hlavními důvody, proč evropské organizace chtějí snížit svou závislost na poskytovatelích se sídlem v USA – zvlášťe když americké zákony, jako je CLOUD Act, mohou nutit tamní společnosti zpřístupnit data uložená i mimo území Spojených států. Pro evropské firmy a instituce to vytváří problémy z hlediska compliance a obavy o datovou suverenitu (kdo má k datům přístup, pod jakou jurisdikci spadají a kdo s nimi může nakládat). Pro Evropu je zde i dlouhodobý cíl: dohnat technologický dluh a budovat domácí IT sektor.

V roce 2026 toto odstřihnutí od US cloudu podle analýzy společnosti Forrester ještě úplně neproběhne. Reálný scénář je spíš postupný posun k suverénnějšímu mixu: víc workloadů v evropských a lokálních cloudech, hyperscale tam, kde to bude dávat smysl.

Evropský suverénní ekosystém ale rychle sílí. Hráči jako OVHcloud nebo Open Telekom Cloud staví infrastrukturu čistě pod evropským právem. Do hry vstupují i místní provideři jako Geetoo, kteří kombinují vyspělou technickou úroveň s lokální podporou. A zároveň přicházejí „EU-only“ nabídky od AWS a Microsoftu, které se snaží hrát podle evropských pravidel.

Rok 2026 tak bude hlavně o balancu mezi pragmatismem a suverenitou. Typický scénář nebude „všechno pryč z US cloudu“, ale chytrá kombinace více prostředí s jasnou governance a exit strategií.

Od nástroje k asistentovi

AI v roce 2026? Méně nastrojených prezentací, které ukazují přínosy v přesně definovaných scénářích. Místo toho více reálných dopadů na každodenní operace. Přichází očekávaná éra agentů (digitálních kolegů), kteří nejen odpovídají na prompty, ale samostatně vykonávají úkoly. Tenhle posun ale klade vyšší nároky na kvalitu dat, integrace i řízení přístupů.

Gartner naznačuje dva zásadní směry. Za prvé: do roku 2028 bude přes 60 % enterprise GenAI modelů doménově specifických (DSLM). Tyto modely jsou trénované na specializovaných datech pro konkrétní obor nebo byznys, takže dokážou být výrazně přesnější a praktičtější než „obecné“ modely.

Druhá zajímavá predikce říká, že až 30 % GenAI workloadů poběží on-prem nebo přímo na zařízení (on-device). Prakticky to znamená přesun části AI blíž k prostředí, kde data vznikají a kde se s nimi pracuje — kvůli rychlejší odezvě, lepší kontrole nad citlivými informacemi a jednoduššímu splnění regulatorních požadavků. I proto se do popředí dostávají hybridní architektury: náročné výpočty a škálování v cloudu, ale samotné „vyhodnocování v reálném čase“ a práce s citlivými daty lokálně tam, kde to dává největší smysl.

Prediktivní kyberbezpečnost

Útočná plocha se zvětšuje. Kyberútoky poháněné AI cílí na aplikace, sítě a IoT systémy. Zabezpečení tedy musí být nejen o detekci a reakci. Klíčová bude prevence: simulace útoků, klamání útočníků, prediktivní ochrana, menší prostor pro lidskou chybu. Gartner pro tenhle přístup používá termín Preemptive cybersecurity (PCS) – tedy bezpečnost, která využívá pokročilé AI techniky k tomu, aby útoky předvídala, narušila a zneškodnila ještě dřív, než se stanou. Gartner zároveň uvádí, že do roku 2029 ztratí technologické produkty bez preemptivní kyberbezpečnosti relevanci na trhu, protože proaktivní obrana se stane všeobecným požadavkem.

Kvantové počítače, konec smartphonů a DC na orbitě

Nástup kvantových počítačů je jednou z těch novinek, která se každým rokem přibližuje, ale do praxe ještě nepronikla. Jakmile se povede vyřešit složitý provoz (například stabilní qubity i mimo laboratorní podmínky) a odolné algoritmy, které si poradí s dekoherencí, tak se snad konečně přesuneme z laboratoří do reálného světa. A tím může nastat skutečná revoluce napříč odvětvími, protože kvantové počítače budou u vybraných typů úloh zvládat výpočty dalece přesahující možnosti nejmodernějších superpočítačů dneška.

Zároveň se budeme muset připravit na novou éru kyberbezpečnosti. Protože kvantové počítače hravě současné šifrování rozlousknou. Zpočátku nebudeme mít kvantové počítače „on-prem“. Spíše je budeme konzumovat jako službu, na čemž už velcí hyperscale provideři pracují. Blíží se tedy nové cloudové bojiště: kdo nabídne nejlepší služby a rozhraní, které firmám usnadní první kvantové krůčky.

Blíží se konec chytrých telefonů? Sam Altman z OpenAI a Jony Ive, bývalý dvorní designér společnosti Apple, chystají nový AI hardware. Zatím není zcela jasné, jakou bude mít funkcionalitu. Mluví se o kapesním formátu bez displeje. A podle prvních náznaků má jít o „anti-iPhone“: jednoduché zařízení, které nebude stát na nekonečných notifikacích a scrollování, ale na klidnějším používání a větší důvěře v to, že AI za vás část věcí odfiltruje a vybere správný moment, kdy vás vyrušit.

Cloud a AI vyžadují stále více výkonu a tím pádem i víc datacenter. Jenže postavit nové DC dnes není jen o nákupu serverů: řeší se pozemky, stavební povolení, infrastruktura a energie. Tento proces často trvá roky. I proto se část trhu dívá nahoru. Doslova. 

Startup Aetherflux oznámil plán vypustit první „datacentrový satelit“ do dvou let a nabídnout výpočetní kapacitu pro AI z orbity, napájenou solární energií, aby se obešla pozemní energetická a stavební omezení. Zní to jako sci-fi, ale dobře to ilustruje realitu roku 2026: boj o výpočetní zdroje je zároveň bojem o energii a kapacitu datacenter.