Co nás letos čeká: Technologické trendy roku 2025
Cloudová řešení a požadavky společností procházejí neustálou transformací a rok 2025 přinese další vlnu inovací a změn. Ať už jde o lokální regulace, nové technologie, nebo bezpečnostní opatření, cílem je vždy jedna věc: větší efektivita, bezpečnost a udržitelnost. Podívejme se na hlavní trendy, které budou formovat budoucnost cloudu, a co mohou znamenat pro firmy v Evropě.
Optimalizace cloudové strategie
Téma, kterému se věnujeme už od loňského roku stále rezonuje světem IT a businessu. Řeč je o repatriaci z veřejných hyperscale cloudů. Podle dat společnosti VMware přemýšlí více než 80 % technických ředitelů o přesunu určitých workloadů zpět do režimu on-premises. Proč tomu tak je?
Public cloudy AWS, Azure a GCP mají velkou řadu skvělých produktů a jsou vysoce flexibilní. Spousta firem se však na své cestě digitální transformací setkala u globálních cloud providerů s narůstající komplexitou, vysokými náklady a chybějící technickou podporou. To často vede k potřebě strategického přehodnocení – a právě zde hraje klíčovou roli FinOps přístup.
FinOps, tedy finanční řízení provozu v cloudu, pomáhá organizacím efektivně optimalizovat náklady a přinést větší přehlednost do cloudových výdajů. Díky této metodologii mohou firmy získat odpovědi na zásadní otázky: Jak maximalizovat hodnotu cloudu při minimálních nákladech? Které služby dávají největší smysl v public cloudu a které je vhodné přesunout od on-premises nebo hybridního prostředí.
Vždy proto klientům doporučujeme cloudovou strategii pečlivě promyslet a umístit jednotlivé služby tam, kde mají největší smysl. Pozor je třeba si dát i na to, jestli se vaše aplikace pro běh v cloudu hodí – například zda je postavena jako monolitická aplikace, která je náročnější na škálování a integraci, nebo stojí na mikroslužbách, které umožňují větší flexibilitu, snadnější správu a lepší využití cloud native prostředí.
Společnost VMware na tento trend reaguje přípravou nové platformy VMware Cloud Foundation, která zákazníkům dá kompletní technologický stack pro běh privátních cloudů. Nabízí zjednodušené řízení hybridních a privátních prostředí, což firmám umožňuje kombinovat výhody cloudu s bezpečností vlastního hardwaru.
Velkou výhodou je také soulad s lokální legislativou, což je třeba mít na paměti zejména v našem evropském regionu, kdy se organizace musí připravit na start nových povinností spojených se směrnicí NIS2. Jedním dechem bychom však chtěli dodat, že public cloud od spolehlivého lokálního poskytovatele jako je Geetoo, může být pro řadu firem tím pravým řešením. Naše řešení vám dodá maximální flexibilitu, transparentní náklady a navíc vás bude jistit náš tým IT expertů.
NIS2 a datová suverenita
Dostávám se k dalšímu tématu, pro které jsme si vytvořili v předchozím odstavci menší oslí můstek. Otázka ochrany dat nabývá v Evropě na důležitosti. Evropská směrnice NIS2 bude do české legislativy implementována v rámci nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Ten by měl podle aktuálních odhadů začít platit v polovině roku 2025.
Chystaná legislativa zavádí pro tisíce českých firem nové povinnosti, včetně hlášení bezpečnostních incidentů, posílení ochrany infrastruktury a kontroly dodavatelského řetězce. Organizace budou mít od vstupu zákona v platnost jeden rok na splnění klíčových povinností, což zahrnuje zavedení technických a organizačních opatření ke snížení kybernetických rizik.
Pro firmy, které dosud nepodléhaly regulaci kybernetické bezpečnosti, je důležité zahájit přípravy co nejdříve. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) doporučuje vyhradit si na implementaci minimálně šest měsíců, což zahrnuje analýzu současného stavu, nastavení procesů, a také školení zaměstnanců. NÚKIB zároveň nabízí metodickou podporu a průběžně aktualizuje informace, aby firmám usnadnil přechod na novou legislativu.
Směrnice NIS2 může přinést významný pokrok v oblasti ochrany dat a zvýšení kybernetické bezpečnosti. V business sektoru však panují obavy z velké byrokratické zátěže a nutnosti velkých investic do technologií, procesů a odborného vzdělávání. Organizace, které se na změny připraví včas, však získají konkurenční výhodu – úspěšně zvládnou tuto transformaci a zároveň minimalizují rizika spojená s kybernetickými hrozbami.
Důležitým tématem je také datová suverenita, která umožňuje organizacím zachovat si plnou kontrolu nad svými daty v souladu s místními zákony a předpisy. Rostoucí důraz na transparentnost a bezpečnost dat posiluje význam lokálních poskytovatelů cloudových služeb, kteří mohou nabídnout řešení odpovídající specifickým legislativním požadavkům a zajistit, že data zůstanou chráněna a dostupná v rámci národní jurisdikce.
Bezpečnost především
Kybernetická bezpečnost zůstává jedním z nejpalčivějších témat současnosti. S rostoucím počtem útoků je pro firmy klíčové nejen předcházet hrozbám, ale také zajistit možnost rychlé obnovy. Technologie, jako je imutabilita dat, jsou proto stále populárnější – neměnné zálohy zajistí, že vaše data budou chráněna i před ransomwarem.
Dalším zásadním konceptem je Zero Trust – přístup, který předpokládá, že nikdo není automaticky důvěryhodný. Kombinace imutability a Zero Trust umožňuje firmám minimalizovat rizika a lépe se připravit na nové druhy hrozeb. V roce 2024 došlo k výraznému nárůstu kybernetických útoků. Například ve třetím čtvrtletí bylo zaznamenáno přibližně 1 230 ransomwarových incidentů, přičemž 57 % z nich zasáhlo Severní Ameriku a 24 % Evropu.
V České republice čelily organizace ve druhém čtvrtletí průměrně 2 094 kyberútokům týdně, což představuje 35% meziroční nárůst. Hybridní válka, kombinující kybernetické útoky, dezinformace a další nekonvenční prostředky, představuje pro Evropu rostoucí hrozbu. Například ruské hackerské skupiny jsou zodpovědné za 58 % kybernetických útoků v období od června 2020 do července 2021.
Ransomware zůstává jednou z hlavních kybernetických hrozeb, kdy útočníci za obnovení přístupu k datům vyžadují zaplacení výkupného. Ve druhém čtvrtletí 2024 byl zaznamenán 13% meziroční nárůst ransomwarových útoků s veřejným vydíráním, celkem přibližně 1 200 incidentů.
Implementace strategií, jako je imutabilita dat a Zero Trust, je nezbytná pro ochranu před těmito hrozbami a zajištění kontinuity podnikání.
Edge Computing a Edge AI: Revoluce na okraji sítě
Edge computing, tedy přenesení výpočtů a úložiště blíže ke zdroji dat, je klíčovým trendem pro moderní IoT (Internet of Things = internet věcí) aplikace a průmyslové inovace. Významnou roli zde budou nově hrát Edge AI čipy, které umožňují provádět pokročilé výpočty přímo na daném zařízení bez nutnosti připojení k centrálnímu cloudu. Dnes již některé tyto čipy samy dokážou rozběhnout LLM jazykové modely, což dříve vyžadovalo připojení k datovému centru s desítkami serverů. Tato technologie otevírá nové možnosti pro aplikace vyžadující autonomii a nízkou latenci.
Tato technologie najde uplatnění v celé řadě odvětví, například v průmyslové výrobě a zemědělství:
- Zemědělské drony a senzory: Drony vybavené Edge AI čipy dokážou analyzovat kvalitu půdy, či výskyt škůdců v reálném čase a optimalizovat použití hnojiv a pesticidů.
- Chytré zavlažování: Systémy řízené Edge AI mohou monitorovat vlhkost půdy a alokovat závlahu jen tam, kde je to skutečně potřeba.
- Zdraví zvířat: Kamerové systémy na farmách dokážou sledovat zdravotní stav zvířat a upozornit farmáře na možné problémy.
Edge computing však není jen o zemědělství. Ve výrobním průmyslu pomáhá zlepšovat efektivitu a predikovat údržbu strojů. V městské infrastruktuře zase umožňuje inteligentní řízení dopravy na základě analýzy dat ze senzorů v reálném čase.
Díky tomu, že Edge AI čipy dnes zvládnou úlohy, které dříve vyžadovaly výkonnou cloudovou infrastrukturu, se otevírají dveře k využití těchto modelů v oblastech s omezeným přístupem k internetu nebo tam, kde je klíčová blesková reakční doba. Tento posun přináší větší autonomii zařízením v reálném světě a posiluje jejich efektivitu i bezpečnost. Trh s Edge AI čipy čeká podle všech údajů zářná budoucnost a v roce 2028 by měl generovat obrat 60 miliard USD.
Kvantové počítače a kvantová bezpečnost: změna paradigmatu
Kvantové počítače fungují na zcela odlišném principu než klasické počítače. Namísto binárních bitů (0 a 1) využívají kvantové bity (qubity), které mohou díky jevu superpozice existovat současně ve stavu 0 i 1. To jim umožňuje provádět paralelní výpočty, což dramaticky zvyšuje jejich výkon.
Dalším klíčovým jevem je kvantové provázání, kdy dva nebo více qubitů zůstávají propojené, i když jsou od sebe vzdáleny. Změna stavu jednoho qubitu okamžitě ovlivní stav druhého. Tento fenomén umožňuje rychlejší přenos a zpracování informací.
Díky těmto vlastnostem kvantové počítače excelují v úlohách, jako je simulace chemických reakcí, optimalizace logistiky nebo trénink pokročilých AI modelů. Současně ale přinášejí nové výzvy, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde mohou ohrozit stávající šifrovací algoritmy. Kvantově odolné šifrování bude v budoucnosti klíčovým prvkem pro ochranu dat.
AR platformy a jejich aplikace: vzdělávání budoucnosti
Rozšířená realita (AR) stále více proniká do oblastí, jako je školení zaměstnanců, vzdělávání nebo průmyslová výroba. AR platformy umožňují promítat digitální informace přímo do reálného světa, což zvyšuje efektivitu a zkracuje dobu učení. Firmy tak mohou školit zaměstnance v bezpečném prostředí a zároveň minimalizovat rizika a náklady spojené s tradičním výcvikem.
Praktické aplikace AR v různých odvětvích:
- Průmysl a výroba: AR brýle jako Microsoft HoloLens dokáží pracovníkům promítat přesné pokyny pro montáž strojů, nebo opravy zařízení. Díky tomu se zvyšuje produktivita a snižuje počet chyb.
- Zdravotnictví: Lékaři mohou s pomocí AR trénovat složité zákroky na virtuálních pacientech, nebo získávat během operace klíčová data promítaná přímo do zorného pole.
- Logistika: AR aplikace mohou pomoci pracovníkům ve skladech rychleji najít a efektivněji spravovat položky, což zlepšuje pohyb zboží a minimalizuje chyby.
- Vzdělávání a školení: AR platformy umožňují zaměstnancům učit se interaktivně – od krizového řízení až po ovládání nových technologií. AR brýle, nebo mobilní zařízení vizualizují procesy krok za krokem. Učení je tak mnohem rychlejší.
AR navíc nachází využití i v personalizovaném vzdělávání – umožňuje školitelům přizpůsobit obsah konkrétním potřebám jednotlivých zaměstnanců. V kombinaci s technologiemi jako AI nebo IoT tvoří AR most mezi teorií a praxí, který usnadňuje adaptaci na nové pracovní výzvy.
Závěr
Žijeme v úžasné době, která nám dávkuje nové technologie s neuvěřitelnou kadencí. Od novinek v cloudu, přes Edge AI a kvantové počítače až po rozšířenou realitu – všechny tyto inovace nejen mění naše pracovní prostředí, ale také otevírají dveře k efektivnějším, udržitelnějším a bezpečnějším zítřkům. Firmy, které se těmto trendům přizpůsobí, nezískají jen technologickou výhodu, ale také pevnější základ pro úspěch v rychle se měnícím světě.